2. Kapitola-ZzN

13. dubna 2009 v 15:15 | Champik |  Komixy→Zázrak z nebe

Mladé skotačivé hříbě pobíhalo po pastvinách neposkvrněných člověkem. Bylo malé, s jedním uchem bílím a hnědou hřívou. Jinak bylo hnědě strakaté a mělo krásné hluboké černé oči. Byl to hřebeček a dosud neznal dotek lidí. Když jeho stádo s matkou která byla vedoucí stáda, se šlo napít k vodě. Hřebeček který měl vyrůst do statného nebojácného vůdčího hřebce, právě honil krásné motýly poletujíc u potoka.
Vůdčí klisna byla hnědá s bílou lysinou na hlavě. Vždy býval vůdčím koněm hřebec ale minulý rok zemřel při boji s vlky kteří ohrožovali stádo. Teď ale byla klisna jakýmsi zástupcem dokud její syn nedoroste do dostatečného stáří. Kdyby jste se teď podívali na hřebečka asi by jste se rozesmáli protože se mu na vlhkou nohu přilepil balíček zmuchlaného listí a hřebeček poskakoval po stráni a s vyděšeným řehotem se snažil si tu "neznámou nebezpečnou věc" z nohy.

**********************************************

Sam Bruckner si v klidu nabil vzduchovku uspávacím nábojem, opřel se o svého Opla a pohodlně pozoroval své dva pomocníky kteří byli na lovu koní poprvé. Sam vlastnil stáj s závodními koňmi, převážně A1/1. Dost často se pokoušel vylepšit rod divočími koňmi. Nebyl na koně zlý. Choval se k nim dobře, měli výborný výcvik a ani né moc krutý. V chovatelském světě byl z jedním který se rozhodne prodat nejhoršího koníka ze stáje a všichni se potrhnou aby ho dostali. Staré koně nechával dožít na pastvinách ve kterých bylo dostatek potravy a vody že je tam mohl nechávat celoročeně. Jen jednou za rok je sehnali dohromady aby se zkontroloval stav zdravý, kopyt…
Teď právě odjel do lesů a pastvin do Švédského Oddrubského národního parku.
Podíval se na hodinky a kývnul. Odjistil vzduchovku a rozešel se do hučícího se lesa.

**********************************************

Zavětřila. Dnes neměla dobrý pocit. A teď bylo bezvětří. Nepříjemný den. V bezvětří se špatně poznávalo nebezpečí.
Smutně se koukla po hřebečkovi. Cítila se blbě a teď teprve pocítila strasti svého věku. Bylo jí už třicet dva a to bylo na divokého koně opravdu dost. Měla strach o svého syna, potřebovala oporu protože měla strach že se nedožije toho aby se mladý hřebeček stal vůdčím hřebcem. Znovu zavětřila. Ne, bylo to dávno co naposledy cítila člověka. Ale teď… Teď právě ucítila něco jiného. Ucítila pach krve… Do jejího těla se něco dostalo. Klesla na nohy. Ta bolest…
 


Komentáře

1 Jake7.11 Jake7.11 | Web | 17. prosince 2009 v 16:38 | Reagovat

32? to je fakt hodně na koně v divočině

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama